Aktuality

Myslíte, že v muzeu je vše určeno pouze ke koukání? Z omylu Vás vyvedou v Městském muzeu v Ústí nad Orlicí! Ve čtvrtek 4. dubna 2019 otevře muzeum města textilu interaktivní textilní dílnu, která doplní tamější stálé expozice. V Městském muzeu v Ústí nad Orlicí se otevírá interaktivní textilní dílna pro všechny zájemce o dějiny oboru. Každý koho zajímá, jak vzniká látka, jak se pracuje s kolovratem, nebo tkalcovským stavem, může přijít do Hernychovy vily a vyzkoušet si různé techniky výroby látek. Textilní dílna je v muzeu pro Vás, dílna je určena školním a mimoškolním skupinám i všem jednotlivcům. Těšíme se na Vaši návštěvu!

Městské muzeum v Žacléři představuje sbírku porcelánu Václava Petiry. Nechte se unést křehkou krásou a dokonalostí nejen světských, ale i křesťanských figur, malých i velkých, bílých i barevných. V letošním roce uplyne 140 let od založení žacléřské porcelánky Heinrichem Pohlem z významného podnikatelského rodu Pohlů. Dnes je továrna známá pod názvem Keramtech s.r.o a výroba je zaměřena především na slévárenskou a topnou keramiku a technický porcelán. Už méně se však ví, že žacléřská porcelánka začínala s výrobou čalounických knoflíků, záclonových kroužků a nábytkových úchytek. Později sortiment rozšířily porcelánové panenky, nejrůznější sošky svatých a světské figurky, z nichž mnohé můžeme dodnes nalézt po domácnostech. S postupující elektrifikací se žacléřská porcelánka zaměřila na výrobu elektroporcelánu, který postupně ve výrobě převážil a povědomí o původní produkci se pomalu vytratilo. Dnes už není nikdo, kdo by výrobu porcelánových figur pamatoval. Jen díky sběratelské vášni Václava Petiry dnes můžeme znovu obdivovat obrovskou šíři druhů, velikostí a barev figur z produkce žacléřské porcelánky. Jeho sbírka čítá přes neuvěřitelných 1600 exemplářů sošek svatých, kropenek na svěcenou vodu, světských sošek i vzácných porcelánových plastik od Emila Schwantera. Nyní máte možnost zhlédnout tuto jedinečnou sbírku v expozici Městského muzea Žacléř, která byla slavnostně otevřena 31. října 2018. Od první společné myšlenky na expozici uplynulo mnoho měsíců a je smutnou skutečností, že se pan Václav Petira výsledné podoby nedožil. Expozice nesoucí jeho jméno jej však bude stále připomínat. Velké poděkování patří rodině Petirových, kteří souhlasili se zapůjčením sbírky a podařilo se tak záměr zdárně dokončit. Na tento projekt s reg.č. CZ.11.2.45/0.0/0.0/16_008/0001437. byly získány finanční prostředky z Evropského fondu pro regionální rozvoj prostřednictvím Euroregionu Glacensis a součástí projektu je také katalog k nové expozici a společný propagační materiál Městského muzea Žacléř a Krkonošského muzea v Jelení Hoře, polského partnera projektu. Město Žacléř spolu s Městským muzeem Žacléř vás srdečně zvou k návštěvě.  

Expozice otevřená v roce 2017 pojednávající hravou a objevnou formou o době halštatské a laténské na Blatensku.

Unikátní expozici v domě U Zlatého prstenu představí Karla IV. jako ambiciózního stavitele a urbanistu. Cílem expozice je co nejvěrněji přiblížit podobu měst a život jejich obyvatel v lucemburské době. V domě U Zlatého prstenu si lidé mohou prohlédnout hmotové a virtuálně provedené modely staveb, které odpovídají nejnovějším vědeckým poznatkům. Odrážejí Karlovy představy i zrealizované záměry, především velkolepý projekt výstavby Nového Města pražského. Jedním z ústředních exponátů je model pražského souměstí, Starého a Nového Města pražského, Malé Strany a Hradčan, s dvou královských hradů, Pražského hradu a Vyšehradu, na němž se pomocí video-mappingu demonstruje stavební a urbanistický rozvoj města v průběhu 14. století. Kromě modelů návštěvníci expozice uvidí i řadu cenných exponátů ze sbírek muzea jako například poutní odznak z druhé poloviny 14. století dokládající, že Praha v době Karla IV. patřila k významným poutním místům. V této první etapě tvorby nové expozice se autoři projektu spolu s předními odborníky na, středověký urbanismus a karlovskou dobu, zaměřili na oblast Prahy, jejíž podoba se ve 14. století významně proměnila. A to právě díky rozsáhlým budovatelským aktivitám Karla IV., který plánoval ze zanedbaného města učinit reprezentativní centrum Svaté římské říše a významnou evropskou metropoli.    Nové Město pražské Praha se za vlády Karla IV. stala centrem řemesel, obchodu a vzdělanosti a duchovního života. Jeden z nejvýznamnějších architektonických počinů panovníka představovala výstavba Nového Města pražského se čtyřmi městskými branami a tři kilometry dlouhými a šest metrů vysokými hradbami, které byly podle kronikáře Beneše Krabice z Weitmile postaveny za pouhé dva roky. V krátké době vyrostlo díky přičinění místních stavebníků na 1500 obytných domů, součástí města byly zahrady, vinice, chmelnice. Rozloha nového areálu byla zhruba dvakrát větší než rozloha Starého Města. Počet obyvatel (kolem 40 000) byl jeden z nejvyšších v Evropě.  Pořadatelé výstavy pamatují i na mladší návštěvníky, pro něž spolu s vydavatelstvím Portál připravili v samostatném prostoru interaktivní program vycházející z knihy Po stopách Karla IV. V Domě U Zlatého prstenu je možné zakoupit suvenýry jako například repliku poutního odznaku, porcelán, turistické známky nebo tematické knihy. Expozice je koncipována jako bezbariérová a je opatřena anglickými popiskami.   Dům U Zlatého prstenu Dům vznikl sjednocením dvou samostatných středověkých domů. Zachovala se část interiérů včetně fragmentů nástěnných maleb z 15. století.  Zlatý prsten, typické domovní znamení, se stal součástí domovního portálu v 19. století. V současnosti je ve správě Muzea hlavního města Prahy.   http://www.muzeumprahy.cz/praha-karla-iv-velkolepe-staveniste-evropy/    

Expozice připomíná osobitý styl architektonického díla Otto Rothmayera a zároveň se snaží navodit atmosféru životního, pracovního i uměleckého prostředí, které Rothmayer vytvořil společně se svou manželkou Boženou Rothmayerovou. Otto Rothmayer (1892–1966) byl žakem, spolupracovníkem a přítelem světově proslulého slovinského architekta Jože Plečnika. Pod jeho vedením se podílel na přestavbě Pražského hradu a Lan pro prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka. Prace pro Pražsky hrad, kterou Rothmayer vykonával po Plečnikově odchodu i samostatně, se stala jeho celoživotním úkolem. Spojeni učitele a žaka se projevilo i v Rothmayerově architektonickém výrazu. Jože Plečnik mu zprostředkoval inspiraci středomořskou tradici, která byla pro oba architekty východiskem. Kromě svého působení na Hradě Rothmayer navrhl několik rodinných vil, pomníků a spolupracoval i na Plečnikově vinohradském kostele Nejsvětějšího srdce páně. Jeho poválečná činnost byla na krátký čas spojena také s Uměleckoprůmyslovou školou. Podle jeho návrhů vzniklo mnoho interiérů pražských obchodů s textilem, výstavních a muzejních expozic a také jedno pražské dětské hřiště. Vlastní dům Otto Rothmayera byl postaven mezi lety 1928–1929 v prostém stylu klasicizující moderny. Asketická podoba vily se omezuje na základní útvary kvádru a válce, který ukrývá točité schodiště. Interiéry vily nebyly rozlehle, avšak všude byl kladen důraz na precizní řemeslné provedení zařízení i detailů. Zcela zásadní bylo napojení domu na verandu a malebnou zahradu, která se stala inspiraci pro řadu návštěvníků. Architekt zde společně se svou ženou, významnou textilní výtvarnici a propagátorkou moderního životního stylu Boženou Rothmayerovou (1899–1984), vytvořil unikátní intelektuální, pracovní a umělecké zázemí. V 50. a 60. letech minulého století se zde setkával okruh podobně naladěných přátel, mezi něž patřili fotograf Josef Sudek, sochaři Bedřich Stefan a Hana Wichterlova a řada dalších osobnosti kulturního a výtvarného života.   Prohlídku Rothmayerovy vily si rezervujte na: http://www.muzeumprahy.cz/1124-rothmayerova-vila/#rcalendar případně telefonicky v kanceláři vily v út, čt, so, ne od 10 do 16 hod. na tel. čísle: + 420 224 312 012. Prohlídka je možná pouze po předchozí rezervaci.