Aktuality

Unikátní expozici v domě U Zlatého prstenu představí Karla IV. jako ambiciózního stavitele a urbanistu. Cílem expozice je co nejvěrněji přiblížit podobu měst a život jejich obyvatel v lucemburské době. V domě U Zlatého prstenu si lidé mohou prohlédnout hmotové a virtuálně provedené modely staveb, které odpovídají nejnovějším vědeckým poznatkům. Odrážejí Karlovy představy i zrealizované záměry, především velkolepý projekt výstavby Nového Města pražského. Jedním z ústředních exponátů je model pražského souměstí, Starého a Nového Města pražského, Malé Strany a Hradčan, s dvou královských hradů, Pražského hradu a Vyšehradu, na němž se pomocí video-mappingu demonstruje stavební a urbanistický rozvoj města v průběhu 14. století. Kromě modelů návštěvníci expozice uvidí i řadu cenných exponátů ze sbírek muzea jako například poutní odznak z druhé poloviny 14. století dokládající, že Praha v době Karla IV. patřila k významným poutním místům. V této první etapě tvorby nové expozice se autoři projektu spolu s předními odborníky na, středověký urbanismus a karlovskou dobu, zaměřili na oblast Prahy, jejíž podoba se ve 14. století významně proměnila. A to právě díky rozsáhlým budovatelským aktivitám Karla IV., který plánoval ze zanedbaného města učinit reprezentativní centrum Svaté římské říše a významnou evropskou metropoli.    Nové Město pražské Praha se za vlády Karla IV. stala centrem řemesel, obchodu a vzdělanosti a duchovního života. Jeden z nejvýznamnějších architektonických počinů panovníka představovala výstavba Nového Města pražského se čtyřmi městskými branami a tři kilometry dlouhými a šest metrů vysokými hradbami, které byly podle kronikáře Beneše Krabice z Weitmile postaveny za pouhé dva roky. V krátké době vyrostlo díky přičinění místních stavebníků na 1500 obytných domů, součástí města byly zahrady, vinice, chmelnice. Rozloha nového areálu byla zhruba dvakrát větší než rozloha Starého Města. Počet obyvatel (kolem 40 000) byl jeden z nejvyšších v Evropě.  Pořadatelé výstavy pamatují i na mladší návštěvníky, pro něž spolu s vydavatelstvím Portál připravili v samostatném prostoru interaktivní program vycházející z knihy Po stopách Karla IV. V Domě U Zlatého prstenu je možné zakoupit suvenýry jako například repliku poutního odznaku, porcelán, turistické známky nebo tematické knihy. Expozice je koncipována jako bezbariérová a je opatřena anglickými popiskami.   Dům U Zlatého prstenu Dům vznikl sjednocením dvou samostatných středověkých domů. Zachovala se část interiérů včetně fragmentů nástěnných maleb z 15. století.  Zlatý prsten, typické domovní znamení, se stal součástí domovního portálu v 19. století. V současnosti je ve správě Muzea hlavního města Prahy.   http://www.muzeumprahy.cz/praha-karla-iv-velkolepe-staveniste-evropy/    

Expozice připomíná osobitý styl architektonického díla Otto Rothmayera a zároveň se snaží navodit atmosféru životního, pracovního i uměleckého prostředí, které Rothmayer vytvořil společně se svou manželkou Boženou Rothmayerovou. Otto Rothmayer (1892–1966) byl žakem, spolupracovníkem a přítelem světově proslulého slovinského architekta Jože Plečnika. Pod jeho vedením se podílel na přestavbě Pražského hradu a Lan pro prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka. Prace pro Pražsky hrad, kterou Rothmayer vykonával po Plečnikově odchodu i samostatně, se stala jeho celoživotním úkolem. Spojeni učitele a žaka se projevilo i v Rothmayerově architektonickém výrazu. Jože Plečnik mu zprostředkoval inspiraci středomořskou tradici, která byla pro oba architekty východiskem. Kromě svého působení na Hradě Rothmayer navrhl několik rodinných vil, pomníků a spolupracoval i na Plečnikově vinohradském kostele Nejsvětějšího srdce páně. Jeho poválečná činnost byla na krátký čas spojena také s Uměleckoprůmyslovou školou. Podle jeho návrhů vzniklo mnoho interiérů pražských obchodů s textilem, výstavních a muzejních expozic a také jedno pražské dětské hřiště. Vlastní dům Otto Rothmayera byl postaven mezi lety 1928–1929 v prostém stylu klasicizující moderny. Asketická podoba vily se omezuje na základní útvary kvádru a válce, který ukrývá točité schodiště. Interiéry vily nebyly rozlehle, avšak všude byl kladen důraz na precizní řemeslné provedení zařízení i detailů. Zcela zásadní bylo napojení domu na verandu a malebnou zahradu, která se stala inspiraci pro řadu návštěvníků. Architekt zde společně se svou ženou, významnou textilní výtvarnici a propagátorkou moderního životního stylu Boženou Rothmayerovou (1899–1984), vytvořil unikátní intelektuální, pracovní a umělecké zázemí. V 50. a 60. letech minulého století se zde setkával okruh podobně naladěných přátel, mezi něž patřili fotograf Josef Sudek, sochaři Bedřich Stefan a Hana Wichterlova a řada dalších osobnosti kulturního a výtvarného života.   Prohlídku Rothmayerovy vily si rezervujte na: http://www.muzeumprahy.cz/1124-rothmayerova-vila/#rcalendar případně telefonicky v kanceláři vily v út, čt, so, ne od 10 do 16 hod. na tel. čísle: + 420 224 312 012. Prohlídka je možná pouze po předchozí rezervaci.

Slavnostní zpřístupnění nové stálé expozice o žateckém průmyslu. Za historií žateckého průmyslu i jeho architekty Nová expozice muzea v budově bývalých papíren, Volyňských Čechů 733 Dne 3. prosince 2015 v 17.00 si vás dovolujeme pozvat na slavnostní otevření nové expozice Regionálního muzea K. A. Polánka v Žatci ve zrekonstruovaných prostorách bývalých papíren. Seznámíte se s historií dnes již zaniklých průmyslových podniků ve městě v 19. a 20. století. Mnohé z nich patřily ve své době k těm nejslavnějším. Žatecká kartonážka či Dreherovův pivovar vyvážely své výrobky do celého světa. Výbornou pověst měl i žatecký akciový cukrovar. Podniky převážně německých a židovských podnikatelů se předávaly z generace na generaci, jména některých z majitelů ještě přetrvávají v historickém povědomí místních, byť už třeba nevědí, co si s nimi přesně spojit. Nová expozice tak připomene podnikatele Lüdersdorfa (kartonážka), Becherta (výroba šroubů), Mendla a Mustada (drátovna), Telatka (drátovna), Siebera (piana) či Schuldese (zemědělské stroje) i kontroverzního A. Kaisera (cihelna), který se stal v osudovém roce 1938 žateckým starostou. Zmíněna bude i celá řada dalších menších rodinných firem z nejrůznějších oborů (nábytek, zpracování smrkové smoly, výroba bot, knoflíků, likérů a lihovin...). Dozvíte se, kdo vyráběl slavnou Chmelovou hořkou, nebo proč se žatecký Dreherův pivovar soudil z plzeňským Prazdrojem. Zjistíte, proč bratři Schuldesové zkoušeli vytápět pole a jaké další technické pokusy prováděli ve městě s elektřinou. Opomenuty nezůstaly ani pozapomenuté ženy - podnikatelky, např. paní Emilia Dwořak či Kitty Wünschek-Dreher, vnučka slavného A. Drehera staršího. Místní si připomenou, z jakých kořenů vyrostla kdysi známá žatecká Šroubárna či Mitop (výroba plsti), nebo kde byla první proslulá žatecká konzervárna, předcházející Frutě. Dozvíte se, kde všude ve městě i okolí kdysi pracovaly cihelny, i to, že dnes zaniklá městská cihelna vyráběla cihly s požehnáním Václava IV. již od středověku. Pro výstavní panely byly vybrány staré fotografie, mapy, účty, plány a firemní reklamy, vitríny zaplnily i ukázky výrobků vybraných podniků. Srdečně zveme zájemce o historii průmyslu, historii města Žatec i pamětníky z dnes již zaniklých žateckých podniků. Další přírůstky pro expozici z rodinných archivů jsou stále vítány. Expozice bude po slavnostním otevření v budově bývalých papíren přístupná veřejnosti v zrekonstruovaném prostoru, který slouží také jako multifunkční sál.